Test prošel (úspěšně), pokud jeho skutečný výsledek odpovídá výsledku očekávanému.
Test selhal, pokud jeho skutečný výsledek neodpovídá výsledku očekávanému.
Testovací případ bez konkrétních hodnot pro vstupní data a očekávané výsledky.
Míra, do které lze komponentu nebo systém přizpůsobit pro různý hardware či software (včetně těch, které jsou vyvíjeny) nebo pro různá jiná provozní nebo uživatelská prostředí.
Kritéria, která musí komponenta nebo systém splňovat proto, aby mohly být akceptovány uživatelem, zákazníkem nebo jinou oprávněnou osobou.
Úroveň testování, která je zaměřena na zjištění, zda je možno akceptovat (testovaný) systém.
Uživatel nebo jiná osoba, která určitým způsobem přichází do styku s testovaným systémem.
Míra, do jaké lze komponentu nebo systém ohodnotit za účelem (1) posouzení dopadu jedné nebo více zamýšlených změn, (2) diagnostiky nedostatků nebo příčin selhání, (3) identifikace částí, které mají být změněny.
Technika testování černé skříňky, při které jsou testovací případy navrženy na základě hraničních hodnot.
Souhrnný proces identifikace a ohodnocení rizik.
Jakákoliv okolnost, která se liší od očekávání plynoucích ze specifikace požadavků, z dokumentace návrhu, z uživatelské dokumentace, ze standardů atd. nebo z něčích dojmů či zkušeností. Anomálie mohou být nalezeny (mimo jiné, ale ne jenom) během revize (přezkoumání), testování, analýzy, kompilace nebo užívání softwarového produktu nebo aplikovatelné dokumentace.
Nezávislé zhodnocení produktu, procesu nebo sady procesů prováděné třetí stranou s cílem ohodnocení shody se specifikacemi, standardy, smluvními dohodami nebo jinými kritérii.
Míra, do které lze prokázat totožnost subjektu nebo zdroje.
Použití softwaru (např. nástroje nahraj/přehraj) pro řízení provedení testů, porovnávání očekávaných výsledků se skutečnými, přípravu podmínek pro testování (preconditions) a další řídící a reportovací aktivity.
Využívání softwaru k provádění nebo podpoře testovacích činností.
Míra, do jaké komponenta nebo systém chrání informace a data tak, aby osoby příp. jiné komponenty nebo systémy měly takovou úroveň přístupu, který odpovídá druhu a úrovně autorizace.
Míra, v jaké je po daný časový úsek a za stanovených podmínek schopna komponenta nebo systém vykonávat požadovanou funkci.
Zkratka pro počítačem podporované softwarové inženýrství (Computer Aided Software Engineering).
Celkové náklady vynaložené na činnosti a záležitosti spojené s kvalitou a často také rozdělené na náklady na prevenci, ohodnocení, interní vady a externí vady.
Sled událostí (např. vykonatelných příkazů) komponenty nebo systému ze vstupního do výstupního bodu.
Sled událostí (např. vykonatelných příkazů) komponenty nebo systému ze vstupního do výstupního bodu.
Dokumentace cíle nebo úkolu testovací relace.
Odpověď komponenty nebo systému na sadu vstupních hodnot nebo podmínek.
Míra, do které může komponenta nebo systém plnit požadované funkce v rámci časově závislých parametrů jako jsou doba odezvy, doba zpracování a propustnosti.
Míra, při které komponenta nebo systém využívá čas, prostředky a kapacitu při plnění svých určených funkcí.
Nedokonalost nebo nedostatek v pracovním produktu, na jehož základě (tento pracovní produkt) nesplňuje své specifikace nebo požadavky na něj kladené.
Lidská činnost, která má za následek nesprávné výsledky.
Důvod nebo účel testování.
Nedokonalost nebo nedostatek v pracovním produktu, na jehož základě (tento pracovní produkt) nesplňuje své specifikace nebo požadavky na něj kladené.
Míra, do jaké je komponenta nebo systém provozuschopný(-á) a dostupný(-á) pro užívání.
Testování, které zahrnuje spuštění dané položky testování.
Míra, do které komponenta nebo systém zajišťuje přístup k datům pouze těm, kteří k tomu mají oprávnění.
Míra, ve které je dosaženo správných a úplných cílů.
Míra, do které umožňuje uživatelské rozhraní uživateli příjemnou a uspokojivou interakci.
Kvalitativní nebo kvantitativní míra rizika definovaná pomocí jeho dopadu a pravděpodobností, že riziko nastane.
Výsledek testu, při kterém je reportován defekt, ačkoliv žádný takový defekt v testovaném objektu neexistuje.
Výsledek testu, který neodhalil přítomnost defektu, který je aktuálně přítomen v testovaném objektu.
Výsledek testu, který neodhalil přítomnost defektu, který je aktuálně přítomen v testovaném objektu.
Výsledek testu, při kterém je reportován defekt, ačkoliv žádný takový defekt v testovaném objektu neexistuje.
Forma revize, která dodržuje definovaný proces včetně formálně dokumentovaného výstupu.
Schopnost softwarového produktu poskytovat funkce, které uspokojí stanovené a předpokládané potřeby, pokud je software používán za specifikovaných podmínek.
Integrační přístup, který spojuje komponenty nebo systémy za účelem včasného získání základní funkcionality.
Míra, do které sada funkcionalit pokrývá všechny specifikované úkoly a uživatelské cíle.
Testování prováděné za účelem posouzení toho, že komponenta nebo systém splňují funkcionální požadavky (na ně kladené).
Typ testovacího nástroje, který umožňuje výběr, tvorbu, generování, zpracování a editaci dat z existujících databází za účelem použití při testování.
Grafické znázornění vstupů a/nebo podnětů (příčin) a jim odpovídajících výstupů (následků), které může být použito pro návrh testovacích případů.
Typ rozhraní, které umožňuje uživatelům komunikovat s komponentou nebo systémem prostřednictvím grafických prvků (ikon a vizuálních indikátorů).
Zkratka pro grafické uživatelské rozhraní.
Harmonogram provedení testovacích sad v rámci testovacího cyklu.
Ohodnocení pracovního produktu, které využívá heuristiky.
Nepsaná pravidla, která pomáhají dosáhnout určitého cíle.
Zdroj defektu, při jehož odstranění je snížen nebo úplně eliminován výskyt daného typu defektu.
Proces, jímž se shromažďují informace o použitelnosti systému s cílem jej zlepšit (označovaný jako formativní část) nebo posoudit jeho přínos či hodnotu systému (označovaný jako sumativní část).
Minimální nebo maximální hodnota v rámci setřízené třídy ekvivalence.
Proces hledání, rozpoznávání a popisu rizik.
Aktivita, která na základě analýzy a návrhu testu připravuje testware potřebný pro provedení testu.
Jakákoliv událost, která vyžaduje prozkoumání.
Jakákoliv událost, která vyžaduje prozkoumání.
Jakákoliv událost, která vyžaduje prozkoumání.
Míra, která udává odhad nebo ohodnocení konkrétních vlastností odvozených z modelu s ohledem na definované informační potřeby.
Organizační artefakty potřebné k provádění testování, které se skládají z testovacího prostředí, testovacích nástrojů, vybavení pracoviště a procedur.
Typ modelu životního cyklu vývoje softwaru, kdy je komponenta nebo systém vyvíjen/a prostřednictvím řady opakujících se cyklů, přičemž v každém je z nich je dodáván jejich přírůstek.
Testování prováděné osobami, které jsou (fyzicky) umístěny společně se členy projektového týmu, ale nejsou zaměstnanci stejné organizace.
Typ formální revize s cílem identifikovat problémy v pracovním produktu, která poskytuje metriky pro zlepšování procesů revize a vývoje softwaru.
Míra, do které může být komponenta nebo systém úspěšně instalován(a) v daném prostředí a/nebo z něj odinstalován(a).
Proces skládání (kombinování) komponent nebo systémů do rozsáhlejších celků.
Úroveň testování zaměřená na interakce mezi komponentami nebo systémy.
Testování, při kterém jsou položkami testování (jsou testována) rozhraní a interakce mezi integrovanými komponenty.
Míra, do jaké komponenta nebo systém umožňují přístup a modifikaci (samotné) komponenty, systému nebo dat.
Míra, do jaké si mohou dvě nebo více komponent nebo systémů vyměňovat informace a tyto informace používat.
Míra, do které jsou splněny požadavky na maximální limity daného parametru komponenty nebo systému.
Míra, do které může komponenta nebo systém plnit požadované funkce při sdílení prostředí a zdrojů s jinými komponentami nebo systémy, aniž by to mělo negativní dopad na některou/některý z nich.
Míra, ve které si může komponenta nebo systém vyměňovat informace s jinými komponentami nebo systémy a/nebo provádět požadované funkce při sdílení stejného hardwarového nebo softwarového prostředí.
Míra, do které se komponenta nebo systém může připojit k jiným komponentám nebo systémům.
Skladba komponenty nebo systému, která je definována počtem, vlastnostmi a vzájemným propojením všech jeho součástí.
Disciplína aplikující technický a administrativní směr a dohled nad konfiguračními položkami s cílem identifikace a zdokumentování jejich funkcionálních a nefunkcionálních charakteristik. Dále aplikující řízení změn těchto vlastností, nahrávání a reportování změn zpracování a stavu implementace a ověření souladu se stanovenými požadavky.
Typ testování souvisejícího se změnami, který je prováděn po opravě defektu s cílem potvrdit, že selhání způsobené tímto defektem se již neobjeví.
Testovací případ obsahující konkrétní hodnoty (na implementační úrovni) pro vstupní podmínky, vstupní data, očekávané výsledky a výstupní podmínky, ve vhodných případech také včetně detailního popisu jednotlivých akcí.
Soubor prvků, ve kterých je softwarový produkt používán, tzn. uživatelé, úkoly, vybavení (hardware, software a materiál) a fyzické i sociální prostředí.
Zdroj defektu, při jehož odstranění je snížen nebo úplně eliminován výskyt daného typu defektu.
Typ produktu (např. software) vyvinutý ve stejné podobě pro velké množství zákazníků na volném trhu.
Typ produktu (např. software) vyvinutý ve stejné podobě pro velké množství zákazníků na volném trhu.
Sada podmínek, které určují úspěšné dokončení daného úkolu.
Sada podmínek, které určují úspěšné dokončení daného úkolu.
Rozhodovací pravidla používaná k určení, zda byla daná položka testování označena jako úspěch nebo selhání.
Stupeň splnění stanovených a očekávaných potřeb různých zainteresovaných stran pro danou komponentu nebo daný systém.
Testovací zařízení, ve kterém probíhá pasivní pozorování účastníků a jejich reakcí při práci s testovaným softwarem.
Přístup k návrhu s cílem zvýšit použitelnost softwarových produktů pomocí aplikování lidských prvků, ergonomie a znalostí či technik použitelnosti.
Testovací případ bez konkrétních hodnot pro vstupní data a očekávané výsledky.
Činnost vytváření záznamů z testování.
Proces identifikace, zaznamenávání, klasifikace, zkoumání, řešení a uzavírání defektů.
Plánování (včetně plánování harmonogramu), odhadování, monitoring, reportování, dohled a uzavírání testovacích činností.
Osoba zodpovědná za projektové řízení testovacích aktivit a zdrojů a za vyhodnocení předmětu testování.
Stupnice měření a metoda definovaná pro její měření.
Procento sekvencí N+1 přechodů, které jsou pokryty testovací sadou.
(1) Osoba zodpovědná za průběh revizních schůzek. (2) Osoba, která řídí relace testování použitelnosti.
Míra, do které lze komponentu nebo systém změnit, aniž by došlo k zanesení defektů nebo zhoršení stávající kvality produktu.
Míra, do které má změna jedné komponenty v systému složeného z jednotlivých komponent dopad na ostatní komponenty systému.
Činnost, která ověřuje stav testovacích činností, identifikuje jakékoli odchylky od plánovaného nebo očekávaného stavu, a při které je reportován aktuální stav zúčastněným stranám.
Číslo nebo kategorie přiřazená k atributu entity na základě provedeného měření.
Proces přiřazení čísla nebo kategorie entitě s cílem popsat její atributy.
Míra, do které může komponenta nebo systém nahradit jinou specifikovanou komponentu nebo systém se stejným cílem ve stejném prostředí.
Přístup k automatizaci testování, kdy jsou vstupy do testovaného objektu zaznamenány během manuálního testování s cílem vytvořit automatizované testovací skripty, které by mohly být spouštěny (opakovaně) později (tj. přehrány).
Testování prováděné za účelem posouzení shody komponenty nebo systému s nefunkcionálními požadavky.
Míra, do které lze prokázat, že se akce nebo události uskutečnily, takže je později nelze neuznat.
Test selhal, pokud jeho skutečný výsledek neodpovídá výsledku očekávanému.
Technika testů černé skřínky, při které jsou testovací případy navrhovány pomocí generování náhodných nezávislých vstupů tak, aby odpovídaly provoznímu profilu.
Nástroj podporující management testování.
Nástroj podporující aktivitu návrhu testů generováním testovacích vstupů ze specifikace. Tato specifikace může být obsažena v úložišti CASE nástroje, např. v nástroji pro správu požadavků. Vstupy mohou být také generovány z testovacích podmínek uložených v samotném nástroji nebo z kódu.
Testovací nástroj, který provádí testy nad určitou položkou testování a vyhodnocuje skutečné výsledky oproti očekávaným výsledkům a výstupním podmínkám.
Typ testovacího nástroje, který umožňuje výběr, tvorbu, generování, zpracování a editaci dat z existujících databází za účelem použití při testování.
Nástroj, který podporuje záznam požadavků, atributů požadavků (např. priorita, zodpovědnost) a poznámek a dále usnadňuje sledovatelnost přes jednotlivé vrstvy požadavků a změnového řízení požadavků. Některé nástroje pro řízení požadavků také poskytují podporu pro statickou analýzu jako je např. kontrola konzistence a kontrola porušení předdefinovaných pravidel pro řízení požadavků.
Činnost zabývající se odvozováním a specifikaci testovacích případů z testovacích podmínek.
Testovací případ bez konkrétních hodnot pro vstupní data a očekávané výsledky.
Míra, do které může komponenta nebo systém 1.) obnovit data přímo ovlivněná přerušením nebo selháním a 2.) obnovit svůj požadovaný stav.
Ochrana osobních údajů či jinak citlivých informací před nežádoucím prozrazením.
Míra, do které chrání komponenta nebo systém uživatele před vytvářením chyb.
Jakákoliv událost, která vyžaduje prozkoumání.
Technika testování, při níž jsou testy odvozeny na základě znalosti testera o již objevených chybách nebo jeho obecných znalostech o nich.
Proces analýzy identifikovaných rizik s cílem určení úrovně rizik.
Lidská činnost, která má za následek nesprávné výsledky.
Zdroj, ve kterém je možno porovnat pro daný testovaný systém očekávané výsledky se skutečnými.
Zástupná komponenta nebo nástroj (jako dočasná náhrada jiné komponenty), zajišťující řízení nebo volání izolované položky testování.
Sada automatických testů, která validuje integritu každého sestavení a ověřuje její klíčovou funkcionalitu, stabilitu a testovatelnost.
Potvrzení pomocí zkoumání a poskytnutí objektivních důkazů, že specifikované požadavky byly splněny.
Předpokládané pozorovatelné chování komponenty nebo systému spouštěného v určených podmínkách. Chování je určeno specifikací nebo jiným zdrojem.
Předpokládané pozorovatelné chování komponenty nebo systému spouštěného v určených podmínkách. Chování je určeno specifikací nebo jiným zdrojem.
Dokumentace popisující prostředky a harmonogram pro dosažení cílů testování, které mají být využívány pro účely koordinace činností testování.
Plán testování, který je typicky zaměřen na jednu úroveň testování.
Aktivita zavedení nebo aktualizace plánu testování.
Logický výraz, který je možno vyhodnodit jako Pravda nebo Nepravda.
Logický výraz, který je možno vyhodnodit jako Pravda nebo Nepravda.
Míra daného pokrytí (vyjádřená v procentech), do které byly konkrétní položky prověřeny nebo otestovány sadou testů.
Procento sekvencí N+1 přechodů, které jsou pokryty testovací sadou.
Míra daného pokrytí (vyjádřená v procentech), do které byly konkrétní položky prověřeny nebo otestovány sadou testů.
Atribut nebo kombinace atributů, které jsou odvozeny z jedné nebo více testovacích podmínek pomocí určité techniky testování, umožňující měření důkladnosti provádění testu.
Část testovaného objektu použitá v procesu testování.
Setkání po dokončení projektu (nebo iterace), během kterého členové projektového týmu hodnotí projekt a snaží se získat ponaučení pro další projekt (nebo iteraci).
Míra, v jaké mohou být komponenta nebo systém použity určitými uživateli a v daném kontextu s cílem dosáhnout definovaných cílů.
Ustanovení obsahující kritéria, která mají být splněna.
Požadavek na použitelnost komponenty nebo systému.
Testovatelný aspekt komponenty nebo systému identifikovaný jako podklad pro testování.
Úroveň důležitosti (obvykle z pohledu byznysu) přiřazená nějaké položce, např. defektu.
Systematický přístup k testování založený na rizicích, který řeší identifikaci a analýzu rizik produktu s cílem vytvořit z těchto rizik matici založenou na pravděpodobnosti a dopadu.
Nedokonalost nebo nedostatek v pracovním produktu, na jehož základě (tento pracovní produkt) nesplňuje své specifikace nebo požadavky na něj kladené.
Sada provázaných aktivit, které přeměňují vstupy na výstupy
Sada vzájemně provázaných činností, která se skládá z plánování testování, monitoringu a řízení testování, testovací analýzy, návrhu testů, implementace testování, provedení testů a dokončení testování.
Soubor aktivit včetně jejich výsledků zaměřených na zlepšení výkonnosti a zralosti testovacích procesů organizace.
Rámec, ve kterém jsou procesy stejné povahy zařazeny do celkového modelu.
Riziko, které ovlivňuje kvalitu produktu.
Projekt je unikátní soubor koordinovaných a řízených činností s datem zahájení a datem ukončení uskutečněných pro dosažení cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení času, nákladů a zdrojů.
Riziko, které ovlivňuje úspěch projektu.
Bezpečnostní útok, který se snaží získat tajná hesla uložená v počítačovém systému nebo přenášená po síti.
Paměťový element v počítači, který je přístupný softwarovým programem za použití jména.
Proces, při němž dojde k otestování komponenty nebo systému, a jenž poskytne aktuální výsledky.
Míra, do které má komponenta nebo systém vlastnosti usnadňující její (jeho) provoz a řízení.
Technika vývoje softwaru, kdy jsou v rámci automatizovaného procesu všechny změny slučovány, integrovány a testovány hned, jakmile jsou vloženy do verzovacího systému.
Přístup k testování, kdy tester dynamicky (teprve v průběhu samotného testování) navrhuje a provádí testy, a to na základě svých znalostí (často i intuice), prozkoumávání dané testovací položky a výsledků předchozích testů.
Přechod mezi dvěmi stavy komponenty nebo systému.
Předpokládané pozorovatelné chování komponenty nebo systému spouštěného v určených podmínkách. Chování je určeno specifikací nebo jiným zdrojem.
Míra, do jaké lze komponentu nebo systém přenést z jednoho hardwarového, softwarového, provozního nebo uživatelského prostředí do jiného.
Typ testování souvisejícího se změnami, který je prováděn po opravě defektu s cílem potvrdit, že selhání způsobené tímto defektem se již neobjeví.
Prvek programovacího jazyka, který je typicky nejmenší nedělitelnou spustitelnou jednotkou.
Prvek programovacího jazyka, který je typicky nejmenší nedělitelnou spustitelnou jednotkou.
Činnost zahrnující výběr (z existujících databází), vytváření, generování, manipulaci a úpravu dat pro testování.
Implementace strategie testování pro konkrétní projekt.
Typ testování související se změnami, jehož cílem je zjištění, zda nedošlo na nezměněných částech softwaru k výskytu nových nebo dříve neodhalených (skrytých) defektů.
Zaznamenání výskytu defektu, jeho povahy a stavu.
Dokument, vytvářený v pravidelných intervalech, který obsahuje informace o postupu prací v testovacích činnostech proti výchozímu stavu, dále stav rizik a případně alternativy vyžadující rozhodnutí (obvykle managementu).
Vlastnost testu udávající, zda bude dosaženo stejných výsledků při každém jeho provedení.
Setkání po dokončení projektu (nebo iterace), během kterého členové projektového týmu hodnotí projekt a snaží se získat ponaučení pro další projekt (nebo iteraci).
Typ statického testování, kdy je pracovní produkt nebo proces posuzován jednou nebo více osobami s cílem najít problémy nebo navrhnout vylepšení.
Revizní technika, při které se postupuje podle seznamu otázek nebo požadovaných atributů.
Fyzický nebo funkcionální projev selhání.
Faktor, který může v budoucnu vést k negativním důsledkům.
Míra, při které může komponenta nebo systém fungovat správně v případě neplatných vstupů nebo rušivých podmínkách prostředí.
Technika testování černé skřínky, při které jsou testovací případy navrženy tak, aby byl pro pokrytí každé třídy ekvivalence použit právě jeden její typický zástupce.
Typ příkazu, ve kterém má řízení běhu možnost volby mezi dvěma nebo více cestami, jež vedou k sadám následných aktivit.
Míra, do které mohou uživatelé rozpoznat, zda je komponenta nebo systém vhodná/ý pro jejich potřeby.
Sada testovacích skriptů nebo testovacích procedur, která má být provedena v rámci konkrétního běhu testování.
Iterativně inkrementální rámec pro řízení projektů běžně používaný v agilním vývoji softwaru.
Událost, při které není komponenta nebo systém schopna/en vykonat požadovanou funkcionalitu v rámci definovaných podmínek.
Testovatelný aspekt komponenty nebo systému identifikovaný jako podklad pro testování.
Testování (automatizované, ale i manuální), které je prováděno dle předem připraveného testovacího skriptu.
Chování vytvořené/pozorované při testování systému nebo komponenty.
Dvě nebo více jednotlivých podmínek spojených pomocí logického operátoru (AND, OR nebo XOR), např. "A>B AND C>1000".
Stupeň složitosti komponenty nebo systému ve smyslu pochopení jejího návrhu a/nebo interní struktury, údržby a ověřování funkčnosti.
Testovací sada, která pokrývá hlavní funkcionalitu komponenty nebo systému s cílem určit, zda daná komponenta nebo systém funguje správně, obvykle prováděná před zahájením samotného (plánovaného) testování.
Počítačové programy, postupy a případně související dokumenty a data týkající se provozu počítačového systému.
Nástroj založený na dotazníku určený pro testování použitelnosti, který měří a vyhodnocuje uživatelský prožitek.
Schopnost komponenty nebo systému dodržovat standardy, konvence nebo pravidla v zákonech a podobných předpisech.
Osoba, která je zodpovědná za návrh, implementaci, údržbu architektury a technický rozvoj výsledného řešení automatizace testování.
Testovací případ obsahující konkrétní hodnoty (na implementační úrovni) pro vstupní podmínky, vstupní data, očekávané výsledky a výstupní podmínky, ve vhodných případech také včetně detailního popisu jednotlivých akcí.
Dokument, který ideálně úplným, přesným a ověřitelným způsobem specifikuje požadavky, design, chování nebo jiné vlastností komponenty nebo systému. Často také postupy určující, zda tyto předpoklady (požadavky) byly splněny.
Dokumentace jednoho nebo více testovacích případů.
Ucelená dokumentace návrhu testů, testovacích případů a testovacích procedur určená pro danou položku testu.
Formální, případně povinná sada požadavků vyvinutá a používaná k předepsání konzistentních přístupů ke způsobu práce nebo k poskytování pokynů (například normy ISO / IEC, IEEE standardy a organizační normy).
Proces hodnocení komponenty nebo systému bez nutnosti jejího/jeho spuštění. Hodnocení je prováděno na základě její/jeho formy, struktury, obsahu nebo dokumentace.
Testování pracovního produktu bez spuštění jeho zdrojového kódu.
Diagram, který znázorňuje stavy, ve kterých se komponenta nebo systém může nacházet. Dále ukazuje podmínky nebo okolnosti, které způsobují změnu a/nebo jsou důsledkem změny z jednoho stavu do jiného.
Stromový diagram představující obory hodnot testovacích dat pro testovaný objekt.
Implementace softwarové komponenty ve formě skeletu nebo komponenty se speciálním určením, použitá pro vývoj nebo test komponenty, která tuto implementaci volá nebo je na ní závislá. Nahrazuje volanou komponentu.
Specifická instance procesu testování.
Úroveň testování zaměřená na interakce mezi systémy.
Testování systému jako celku s cílem ověřit, že splňuje předepsané požadavky.
Tabulka (mřížka) zobrazující výsledné přechody pro každý stav v kombinaci s každou možnou událostí a ukazující zároveň platné i neplatné přechody.
Systém (hiearchických) kategorií, navržený jako užitečná pomůcka pro reprodukování klasifikovaných defektů.
Systém (hiearchických) kategorií, navržený jako užitečná pomůcka pro reprodukování klasifikovaných defektů.
Typ formální revizeprováděný týmem technicky kvalifikovaných osob, kdy je zkoumána vhodnost pracovního produktu pro jeho zamýšlené použití. Zároveň se zjišťují odchylky od specifikací a norem.
Technika testů černé skříňky, při které jsou testovací případy navrženy pomocí stromu klasifikací.
Technika testování, kdy jsou testy vyvíjeny na základě znalostí o konkrétních typech defektů.
Testovací technika založená na analýze specifikace komponenty nebo systému.
Technika testování založená výlučně na zkušenostech, znalostech a intuici testera.
Testovací technika založená na analýze specifikace komponenty nebo systému.
Technika testování, kdy jsou testy vyvíjeny na základě znalostí o konkrétních typech defektů.
Testovací technika založená na analýze specifikace komponenty nebo systému.
Technika testování založená výlučně na zkušenostech, znalostech a intuici testera.
Testovací technika založená na analýze specifikace komponenty nebo systému.
Sada jednoho nebo více testovacích případů.
Prostředí obsahující hardware, vybavení, simulátory, softwarové nástroje a další podpůrné prvky potřebné k provedení testu.
Osoba, která provádí testování.
Aktivita pro identifikaci testovacích podmínek pomocí analýzy báze testování.
Soubor znalostí použitý jako základ pro analýzu a návrh testů.
Provedení testovacího procesu na jednom identifikovatelném vydání (release) testovaného objektu.
Data potřebná pro provedení testů.
Dokumentace cíle nebo úkolu testovací relace.
Software nebo hardware, který podporuje jednu nebo více testovacích aktivit.
Zdroj, ve kterém je možno porovnat pro daný testovaný systém očekávané výsledky se skutečnými.
Zástupná komponenta nebo nástroj (jako dočasná náhrada jiné komponenty), zajišťující řízení nebo volání izolované položky testování.
Testovatelný aspekt komponenty nebo systému identifikovaný jako podklad pro testování.
Pořadí provedení testovacích případů včetně veškerých souvisejících akcí vyžadovaných pro nastavení vstupních podmínek a veškerých akcí potřebných pro ukončení po samotném provedení testů.
Prostředí obsahující hardware, vybavení, simulátory, softwarové nástroje a další podpůrné prvky potřebné k provedení testu.
Sada vstupních podmínek, vstupů, očekávaných výsledků, výstupních podmínek a případně akcí, která je vypracována na základě testovacích podmínek.
Sada testovacích skriptů nebo testovacích procedur, která má být provedena v rámci konkrétního běhu testování.
Sada testovacích skriptů nebo testovacích procedur, která má být provedena v rámci konkrétního běhu testování.
Sekvence instrukcí (obvykle kódu) potřebná pro provedení testu.
Dokumentace, která v souladu s politikou testování popisuje obecné požadavky na testování a ve vhodné úrovni detailu určuje, jak bude testování v dané organizaci probíhat.
Prostředí obsahující hardware, vybavení, simulátory, softwarové nástroje a další podpůrné prvky potřebné k provedení testu.
Pracovní produkt, který má být testován.
Typ testovaného objektu, kterým je systém.
Pracovní produkt, který má být testován.
Míra, do jaké mohou být pro komponentu nebo systém definovány testovací podmínky a do jaké mohou být provedeny testy s cílem určit, zda byly tyto testovací podmínky splněny.
Proces, který se skládá ze všech aktivit životního cyklu (dynamických i statických). Týká se plánování, přípravy a hodnocení komponenty nebo systému a souvisejících pracovních produktů s cílem určit, zda splňují specifikované požadavky a ukázat, že vyhovují účelu a najít defekty.
Testování, které je prováděno přímým zadáváním příkazů programového rozhraní testované aplikace (softwaru).
Technika testů černé skříňky, při které jsou testovací případy navrženy tak, aby došlo k ověření kombinací (vstupních) podmínek a akcí z nich vyplývajících. Podmínky a akce jsou znázorněny ve formě rozhodovací tabulky.
Technika návrhu testů černé skříňky, při které jsou testovací případy navrhovány tak, aby došlo k provedení všech možných samostatných kombinací každé dvojice vstupních parametrů.
Úroveň testování, která se zaměřuje na jednotlivé hardwarové nebo softwarové komponenty.
Technika testu černé skříňky, kdy jsou testovací případy navrhovány s cílem prověření určitých elementů modelu přechodu stavů.
Proces testování s cílem zjistit přenositelnost softwarového produktu.
Úroveň testování, která se zaměřuje na jednotlivé hardwarové nebo softwarové komponenty.
Testování s cílem vyhodnotit míru, s jakou mohou být systém nebo komponenta používány určitou skupinou uživatelů ve vztahu k efektivitě, výkonnosti a spokojenosti v daném kontextu užití.
Úroveň testování, která se zaměřuje na jednotlivé hardwarové nebo softwarové komponenty.
Technika testu černé skříňky, kdy jsou testovací případy navrhovány s cílem prověření určitých elementů modelu přechodu stavů.
Proces testování s cílem zjistit přenositelnost softwarového produktu.
Technika návrhu testů černé skříňky, ve které jsou testovací případy navrženy tak, aby pokryly chování definované případy užití.
Testování s cílem zjistit lehkost, která umožňuje uživatelům s postižením používat komponentu nebo systém.
Technika testování černé skřínky, při které jsou testovací případy navrženy tak, aby byl pro pokrytí každé třídy ekvivalence použit právě jeden její typický zástupce.
Technika návrhu testů černé skříňky, ve které jsou testovací případy navrženy tak, aby pokryly chování definované případy užití.
Testování, při kterém jsou položkami testování (jsou testována) rozhraní a interakce mezi integrovanými komponenty.
Technika návrhu testů černé skříňky, ve které jsou testovací případy navrženy tak, aby pokryly chování definované případy užití.
Technika návrhu testů černé skříňky, ve které jsou testovací případy navrhovány s ohledem na ověření správné implementace uživatelského scénáře.
Technika testování založená na zkušenostech, kdy tester používá obecný seznam položek (kontrolní seznam), které mají být zaznamenány, zkontrolovány nebo na ně má být pamatováno, příp. soubor pravidel nebo kritérií, proti kterým musí být produkt ověřen.
Testování, při němž je management, výběr, prioritizace a využívání testovacích činností a zdrojů založeno na odpovídajících typech rizik a jejich úrovních.
Testování založené na zkušenostech, znalostech a intuici testera.
Testování změn v produkčním systému nebo vlivu změn prostředí na produkční systém.
Skriptovací technika, při které testovací skripty obsahují jak obecná klíčová slova, tak další podpůrné soubory (např. speciální skripty nižší úrovně), které daná klíčová slova implementují.
Skriptovací technika, při které testovací skripty obsahují jak obecná klíčová slova, tak další podpůrné soubory (např. speciální skripty nižší úrovně), které daná klíčová slova implementují.
Pracovní produkty vytvořené během testovacího procesu a použité při testování pro jeho plánování, návrh, provádění, vyhodnocování a reportování.
Míra, do jaké lze vytvořit vztah mezi dvěma nebo více pracovními produkty.
Skupina testovacích aktivit založená na konkrétních testovacích cílech a zaměřená na konkrétní charakteristiky komponenty nebo systému.
Podmnožina oboru hodnot proměnné komponenty nebo systému, kde je na základě specifikace předpokládáno, že se všemi hodnotami této podmnožiny bude zacházeno stejně.
Míra, s jakou může být komponenta nebo systém modifikován/a aktéry, kteří mají za úkol provádět údržbu.
Úroveň testování, která se zaměřuje na jednotlivé hardwarové nebo softwarové komponenty.
Během fáze uzavření testování, která je částí procesu testování, se sbírají data z ukončených aktivit s cílem sjednocení zkušeností, testwaru, faktů a údajů. Fáze uzavření testování se skládá z dokončení a archivace testwaru a vyhodnocení procesu testování včetně přípravy reportu hodnotící testování.
Vnímání a reakce konkrétního člověka vyplývající z použití nebo předpokládaného použití softwarového produktu.
Typ akceptačního testování prováděný s cílem zjištění toho, zda zamýšlení (budoucí) uživatelé akceptují testovaný systém.
Všechny komponenty systému, které poskytují uživateli informace a možnost ovládání tak, aby mohl provádět konkrétní úkoly se systémem.
Obecný uživatelský nebo byznysový požadavek, který je typicky popsán jednou větou v každodenním nebo byznysovém jazyce. Snaží se podchytit, jakou funkcionalitu uživatel potřebuje, a to včetně důvodů k tomu vedoucích. Obsahuje také akceptační a nefunkcionální kritéria.
Sekvenční vývojový model životního cyklu popisující 1:1 vztahy mezi hlavními fázemi vývoje softwaru (od specifikace byznysových požadavků po dodávku) a odpovídajícími úrovněmi testů (od testování komponent po akceptační testování).
Nedokonalost nebo nedostatek v pracovním produktu, na jehož základě (tento pracovní produkt) nesplňuje své specifikace nebo požadavky na něj kladené.
Potvrzení pomocí zkoumání a poskytnutí objektivních důkazů, že požadavky na specifické zamýšlené použití nebo specifické aplikování byly splněny.
(1) Osoba zodpovědná za průběh revizních schůzek. (2) Osoba, která řídí relace testování použitelnosti.
Osoba zodpovědná za projektové řízení testovacích aktivit a zdrojů a za vyhodnocení předmětu testování.
Schopnost softwarového produktu poskytovat vhodnou množinu funkcí pro dané úlohy a uživatelské cíle.
Simulace činností prováděných ve shodě s provozním profilem uživatele.
Atribut komponenty nebo systému specifikovaný nebo vyplývající z dokumentace požadavků (např. spolehlivost, použitelnost nebo designová omezení).
Atribut komponenty nebo systému specifikovaný nebo vyplývající z dokumentace požadavků (např. spolehlivost, použitelnost nebo designová omezení).
Data přijatá komponentou nebo systémem z externího zdroje.
Sada podmínek, které určují oficiální zahájení daného úkolu.
Požadovaný stav položky testování a jejího prostředí před provedením testovacího případu.
Míra, do které jsou příslušné druhy zdrojů a jejich množství využívány produktem nebo systémem v situaci, kdy produkt nebo systém plní svou funkci za stanovených podmínek.
Dvě nebo více jednotlivých podmínek spojených pomocí logického operátoru (AND, OR nebo XOR), např. "A>B AND C>1000".
Míra, při které komponenta nebo systém využívá čas, prostředky a kapacitu při plnění svých určených funkcí.
Testování s cílem zjistit výkon softwarového produktu.
Důsledek/výsledek provedení testu. Zahrnuje výstupy na obrazovce, změny dat, reporty a odeslané komunikační zprávy.
Vlastnost testu udávající, zda bude dosaženo stejných výsledků při každém jeho provedení.
Data přenášená komponentou nebo systémem do externího místa určení.
Vlastnost testu udávající, zda bude dosaženo stejných výsledků při každém jeho provedení.
Vlastnost testu udávající, zda bude dosaženo stejných výsledků při každém jeho provedení.
Sada podmínek, které určují úspěšné dokončení daného úkolu.
Technika testování použitelnosti, která je založená na dotaznících, a která měří kvalitu softwaru webové stránky z pohledu koncového uživatele.
Součást řady pokynů pro tvorbu bezbariérového webu, zveřejněných iniciativou WAI (World Accesside Web Consortium, W3C), hlavní mezinárodní normalizační organizací pro internet. Skládají se ze souboru pokynů pro zpřístupnění obsahu, především pro osoby se zdravotním postižením.
Činnost vytváření záznamů z testování.
Výsledek hodnocení, který identifikuje nějakou důležitou otázku, problém nebo příležitost.
Plán aktivit, jehož cílem je zlepšit výkonnost a zralost procesů organizace a výsledek takového plánu.
Proces, při kterém jsou učiněna rozhodnutí a aplikována ochranná opatření, a to tak, aby došlo buďto ke snížení rizik na definovanou úroveň nebo k udržení rizik v určitých mezích.
Míra, do které lze pracovní produkt použít ve více než jednom systému nebo při vytváření dalších pracovních produktů.
Míra, do jaké lze činnosti jedné entity vysledovat jedinečně k této entitě.
Zaznamenání výskytu defektu, jeho povahy a stavu.
Zaznamenání výskytu defektu, jeho povahy a stavu.
Dokument, vytvářený v pravidelných intervalech, který obsahuje informace o postupu prací v testovacích činnostech proti výchozímu stavu, dále stav rizik a případně alternativy vyžadující rozhodnutí (obvykle managementu).
(1) Schopnost organizace ve vztahu k efektivitě a výkonnosti jejich procesů a pracovních postupů.(2) Míra spolehlivosti, s kterou komponenta nebo systém splňuje potřeby za běžných provozních podmínek.
Míra, do které může být komponenta nebo systém využíván danými uživateli k dosažení stanovených cílů učení v konkrétním kontextu použití, a to k jejich spokojenosti a bez rizika.
Stupeň dopadu, který má daný defekt na vývoj nebo fungování komponenty nebo systému.
Proces modifikace komponenty nebo systému po dodávce s cílem opravy defektů, zlepšení atributů kvality nebo přizpůsobení se změněnému prostředí.
Míra, do které jsou příslušné druhy zdrojů a jejich množství využívány produktem nebo systémem v situaci, kdy produkt nebo systém plní svou funkci za stanovených podmínek.
Kvalitativní nebo kvantitativní míra rizika definovaná pomocí jeho dopadu a pravděpodobností, že riziko nastane.
Specifická instance procesu testování.
Test prošel (úspěšně), pokud jeho skutečný výsledek odpovídá výsledku očekávanému.
Míra vynakládání prostředků ve vztahu k přesnosti a úplnosti, s níž uživatel dosahuje cílů.
Realizace/implementace architektury automatizace testování, např. kombinace komponent implementujících konkrétní zadání automatizace testování. Komponenty mohou obsahovat testovací nástroje ve formě krabicového softwaru, frameworky automatizace testování a testovací hardware.
Proces identifikace, zaznamenávání, klasifikace, zkoumání, řešení a uzavírání defektů.
Proces, při kterém jsou učiněna rozhodnutí a aplikována ochranná opatření, a to tak, aby došlo buďto ke snížení rizik na definovanou úroveň nebo k udržení rizik v určitých mezích.
Činnost, která se zabývá definováním a aplikováním sady nápravných opatření s cílem dostat projekt testování do optimálního stavu v případě jeho odchylky od aktuálního plánu.
(1) Strukturovaný přístup k přechodu jedinců a organizací ze současného do požadovaného budoucího stavu. (2) Řízený způsob, jak dosáhnout změny nebo navrhované změny ve výrobku nebo službě.
Činnosti prováděné v každé fázi vývoje softwaru a vzájemné logické a chronologické souvislosti mezi nimi.