Test prošel (úspěšně), pokud jeho skutečný výsledek odpovídá výsledku očekávanému.
Test selhal, pokud jeho skutečný výsledek neodpovídá výsledku očekávanému.
Testovací případ bez konkrétních hodnot pro vstupní data a očekávané výsledky.
Míra, do které lze komponentu nebo systém přizpůsobit pro různý hardware či software (včetně těch, které jsou vyvíjeny) nebo pro různá jiná provozní nebo uživatelská prostředí.
Úroveň testování, která je zaměřena na zjištění, zda je možno akceptovat (testovaný) systém.
Testování založené na systematické analýze, např. produktových rizik nebo požadavků.
Míra, do jaké lze komponentu nebo systém ohodnotit za účelem (1) posouzení dopadu jedné nebo více zamýšlených změn, (2) diagnostiky nedostatků nebo příčin selhání, (3) identifikace částí, které mají být změněny.
Typ statické analýzy založené na životním cyklu proměnných.
Souhrnný proces identifikace a ohodnocení rizik.
Forma statické analýzy, založená na znázornění unikátních cest (sekvencí událostí) při průběhu skrz komponentu nebo systém.
Opakovaná akce, proces, struktura nebo opakovaně použitelné řešení, které se původně zdálo prospěšné a je běžně užívané, ale je neefektivní a/nebo kontraproduktivní v praxi.
Zkratka pro aplikační programové rozhraní (Application Programming Interface).
Typ rozhraní, přes které si komponenty nebo systémy vyměňují informace pomocí formálně definované struktury.
Podmínka, která se neobsahuje logické operátory.
Míra, do které lze prokázat totožnost subjektu nebo zdroje.
Použití softwaru (např. nástroje nahraj/přehraj) pro řízení provedení testů, porovnávání očekávaných výsledků se skutečnými, přípravu podmínek pro testování (preconditions) a další řídící a reportovací aktivity.
Využívání softwaru k provádění nebo podpoře testovacích činností.
Povolení k užívání zdrojů, které je dáno uživateli nebo procesu.
Proces záměrného přidávání známých vad k těm, které už v komponentě nebo systému jsou, za účelem sledování míry jejich detekce a odstranění, a dále za účelem odhadování počtu vad zbývajících.
Míra, do jaké komponenta nebo systém chrání informace a data tak, aby osoby příp. jiné komponenty nebo systémy měly takovou úroveň přístupu, který odpovídá druhu a úrovně autorizace.
Nástroj, který podporuje provozní bezpečnost.
Obecný dokument popisující principy, přístup a hlavní cíle organizace v oblasti bezpečnosti.
Riziko kvality vztažené k bezpečnosti.
Proces testování s cílem určit bezpečnost softwarového produktu.
Pokus o získání neoprávněného přístupu k systému nebo komponentě, zdrojům, informacím, případně pokus ohrozit integritu systému.
Míra, v jaké je po daný časový úsek a za stanovených podmínek schopna komponenta nebo systém vykonávat požadovanou funkci.
Zkratka pro počítačem podporované softwarové inženýrství (Computer Aided Software Engineering).
Proces potvrzení (např. složením zkoušky), že komponenta, systém nebo osoba je ve shodě s pro ni specifikovanými požadavky.
Sled událostí (např. vykonatelných příkazů) komponenty nebo systému ze vstupního do výstupního bodu.
Sled událostí (např. vykonatelných příkazů) komponenty nebo systému ze vstupního do výstupního bodu.
Odpověď komponenty nebo systému na sadu vstupních hodnot nebo podmínek.
Míra, do které může komponenta nebo systém plnit požadované funkce v rámci časově závislých parametrů jako jsou doba odezvy, doba zpracování a propustnosti.
Míra, při které komponenta nebo systém využívá čas, prostředky a kapacitu při plnění svých určených funkcí.
Nedokonalost nebo nedostatek v pracovním produktu, na jehož základě (tento pracovní produkt) nesplňuje své specifikace nebo požadavky na něj kladené.
Lidská činnost, která má za následek nesprávné výsledky.
Zranitelnost, která umožňuje útočníkům vložit škodlivý kód do jinak benigních (neškodných) internetových stránek.
Zranitelnost, která umožňuje útočníkům vložit škodlivý kód do jinak benigních (neškodných) internetových stránek.
Maximální počet lineárních nezávislých cest programem.
Maximální počet lineárních nezávislých cest programem.
Abstraktní znázornění posloupnosti a možných změn stavu datových objektů, kde stav objektu je vytvořený, použitý nebo zrušený.
Nástroj používaný programátory na reprodukování selhání, prověření stavu programů a nalezení odpovídající chyby. Nástroje pro ladění (debuggery) umožňují programátorům spouštět programy krok za krokem, přerušit běh programu na libovolném příkaze, nastavit a přezkoumat proměnné programu.
Nedokonalost nebo nedostatek v pracovním produktu, na jehož základě (tento pracovní produkt) nesplňuje své specifikace nebo požadavky na něj kladené.
Míra, do jaké je komponenta nebo systém provozuschopný(-á) a dostupný(-á) pro užívání.
Sdružení definice proměnné s následným použitím této proměnné.
Proces vyhodnocující chování (např. výkon paměti, využití procesoru) systému nebo komponenty během spuštění.
Testování, které zahrnuje spuštění dané položky testování.
Míra, do které komponenta nebo systém zajišťuje přístup k datům pouze těm, kteří k tomu mají oprávnění.
Zařízení, počítačový program nebo systém, který přijímá stejné vstupy a vydává stejné výstupy jako u daného (emulovaného) systému.
Míra, do které umožňuje uživatelské rozhraní uživateli příjemnou a uspokojivou interakci.
Kvalitativní nebo kvantitativní míra rizika definovaná pomocí jeho dopadu a pravděpodobností, že riziko nastane.
Forma revize, která dodržuje definovaný proces včetně formálně dokumentovaného výstupu.
Nástroj, který poskytuje prostředí pro automatizaci testování. Obvykle obsahuje stuby a ovladače (tzv. sadu testovacího vybavení - test harness) a knihovny, potřebné k testování.
Schopnost softwarového produktu poskytovat funkce, které uspokojí stanovené a předpokládané potřeby, pokud je software používán za specifikovaných podmínek.
Absence nepřiměřeného rizika z důvodu nebezpečí způsobených nesprávným fungováním elektrických / elektronických (E/E) systémů.
Integrační přístup, který spojuje komponenty nebo systémy za účelem včasného získání základní funkcionality.
Míra, do které sada funkcionalit pokrývá všechny specifikované úkoly a uživatelské cíle.
Testování prováděné za účelem posouzení toho, že komponenta nebo systém splňují funkcionální požadavky (na ně kladené).
Proces simulace definované sady činností, která umožňuje ve specifikovaném rozsahu zatížit komponentu nebo systém.
Abstraktní reprezentace vztahů mezi voláním jednotlivých programových částí v programu.
Abstraktní reprezentace všech možných posloupností událostí (cest) při spuštění komponenty nebo systému.
Typ rozhraní, které umožňuje uživatelům komunikovat s komponentou nebo systémem prostřednictvím grafických prvků (ikon a vizuálních indikátorů).
Zkratka pro grafické uživatelské rozhraní.
Ukazatel na webové stránce, který vede na jinou webovou stránku.
Proces hledání, rozpoznávání a popisu rizik.
Aktivita, která na základě analýzy a návrhu testu připravuje testware potřebný pro provedení testu.
Jakákoliv událost, která vyžaduje prozkoumání.
Jakákoliv událost, která vyžaduje prozkoumání.
Jakákoliv událost, která vyžaduje prozkoumání.
Míra, která udává odhad nebo ohodnocení konkrétních vlastností odvozených z modelu s ohledem na definované informační potřeby.
Organizační artefakty potřebné k provádění testování, které se skládají z testovacího prostředí, testovacích nástrojů, vybavení pracoviště a procedur.
Proces záměrného přidávání defektů do systému s účelem zjištění, zda je systém schopen defekt detekovat a případně se z něj zotavit. Metoda napodobuje selhání, která by mohla v této oblasti nastat.
Typ formální revize s cílem identifikovat problémy v pracovním produktu, která poskytuje metriky pro zlepšování procesů revize a vývoje softwaru.
Míra, do které může být komponenta nebo systém úspěšně instalován(a) v daném prostředí a/nebo z něj odinstalován(a).
Proces skládání (kombinování) komponent nebo systémů do rozsáhlejších celků.
Úroveň testování zaměřená na interakce mezi komponentami nebo systémy.
Forma integračního testování zaměřená na dvojice komponent, které pracují společně tak, jak je znázorněno na grafu volání.
Testování, při kterém jsou položkami testování (jsou testována) rozhraní a interakce mezi integrovanými komponenty.
Forma integračního testování, při které jsou všechny sousedící uzly k danému uzlu základem pro integrační testování.
Míra, do jaké komponenta nebo systém umožňují přístup a modifikaci (samotné) komponenty, systému nebo dat.
Míra, do jaké si mohou dvě nebo více komponent nebo systémů vyměňovat informace a tyto informace používat.
Míra, do které jsou splněny požadavky na maximální limity daného parametru komponenty nebo systému.
Míra, do které může komponenta nebo systém plnit požadované funkce při sdílení prostředí a zdrojů s jinými komponentami nebo systémy, aniž by to mělo negativní dopad na některou/některý z nich.
Technika návrhu testů černé skříňky, při které jsou testovací případy navrženy tak, aby došlo k vykonání specifických kombinací hodnot několika (vstupních) parametrů.
Míra, ve které si může komponenta nebo systém vyměňovat informace s jinými komponentami nebo systémy a/nebo provádět požadované funkce při sdílení stejného hardwarového nebo softwarového prostředí.
Výpočetní model, který se skládá z konečného počtu stavů a přechodů mezi těmito stavy, případně včetně souvisejících činností.
Skladba komponenty nebo systému, která je definována počtem, vlastnostmi a vzájemným propojením všech jeho součástí.
Disciplína aplikující technický a administrativní směr a dohled nad konfiguračními položkami s cílem identifikace a zdokumentování jejich funkcionálních a nefunkcionálních charakteristik. Dále aplikující řízení změn těchto vlastností, nahrávání a reportování změn zpracování a stavu implementace a ověření souladu se stanovenými požadavky.
Sada podmínek, které určují úspěšné dokončení daného úkolu.
Sada podmínek, které určují úspěšné dokončení daného úkolu.
Stupeň splnění stanovených a očekávaných potřeb různých zainteresovaných stran pro danou komponentu nebo daný systém.
Proces hledání, analyzování a odstraňování příčin selhání v komponentě nebo systému.
Testovací případ bez konkrétních hodnot pro vstupní data a očekávané výsledky.
Proces identifikace, zaznamenávání, klasifikace, zkoumání, řešení a uzavírání defektů.
Plánování (včetně plánování harmonogramu), odhadování, monitoring, reportování, dohled a uzavírání testovacích činností.
Osoba zodpovědná za projektové řízení testovacích aktivit a zdrojů a za vyhodnocení předmětu testování.
Stupnice měření a metoda definovaná pro její měření.
Jakýkoliv model použitý při testování založeném na modelu.
Model, který ukazuje růst spolehlivosti komponenty nebo systému v čase jako následek odstranění defektu.
Procento všech výstupů dílčích podmínek pokryté sadou testovacích případů, které nezávisle ovlivní jeden výstup rozhodnutí. 100% modifikované pokrytí dílčích podmínek tím automaticky garantuje i 100% pokrytí všech rozhodnutí celkového výrazu.
Procento všech výstupů dílčích podmínek pokryté sadou testovacích případů, které nezávisle ovlivní jeden výstup rozhodnutí. 100% modifikované pokrytí dílčích podmínek tím automaticky garantuje i 100% pokrytí všech rozhodnutí celkového výrazu.
Míra, do které lze komponentu nebo systém změnit, aniž by došlo k zanesení defektů nebo zhoršení stávající kvality produktu.
Míra, do které má změna jedné komponenty v systému složeného z jednotlivých komponent dopad na ostatní komponenty systému.
Softwarový nástroj nebo hardwarové zařízení, který/é je spuštěn/-o souběžně s testovanou komponentou nebo systémem, a dohlíží, zaznamenává a/nebo analyzuje chování této komponenty nebo systému.
Číslo nebo kategorie přiřazená k atributu entity na základě provedeného měření.
Proces přiřazení čísla nebo kategorie entitě s cílem popsat její atributy.
Míra, do které může komponenta nebo systém nahradit jinou specifikovanou komponentu nebo systém se stejným cílem ve stejném prostředí.
Přístup k automatizaci testování, kdy jsou vstupy do testovaného objektu zaznamenány během manuálního testování s cílem vytvořit automatizované testovací skripty, které by mohly být spouštěny (opakovaně) později (tj. přehrány).
Testování prováděné za účelem posouzení shody komponenty nebo systému s nefunkcionálními požadavky.
Testy zaměřené na prokázání, že systém či komponenta nepracují správně. Negativní testování souvisí spíše s postojem testerů než s konkrétním přístupem k testování nebo technikou návrhu testů, např. testování s neplatnými vstupními hodnotami či výjimkami.
Ukazatel, který se odkazuje na pozici (paměť), která je mimo rozsah tohoto ukazatele nebo vůbec neexistuje.
Míra, do které lze prokázat, že se akce nebo události uskutečnily, takže je později nelze neuznat.
Test selhal, pokud jeho skutečný výsledek neodpovídá výsledku očekávanému.
Nástroj používaný k ověření, že se na internetové stránce nenacházejí žádné chybné hypertextové odkazy.
Nástroj používaný programátory na reprodukování selhání, prověření stavu programů a nalezení odpovídající chyby. Nástroje pro ladění (debuggery) umožňují programátorům spouštět programy krok za krokem, přerušit běh programu na libovolném příkaze, nastavit a přezkoumat proměnné programu.
Nástroj podporující management testování.
Testovací nástroj, který provádí testy nad určitou položkou testování a vyhodnocuje skutečné výsledky oproti očekávaným výsledkům a výstupním podmínkám.
Nástroj, který provádí statickou analýzu.
Testovací nástroj, který během provádění testu generuje zatížení pro určitou položku testování a přitom měří a zaznamenává její výkonnost.
Nástroj sloužící pro úmyslné vkládání (tzv. zasévání) chyb do komponenty nebo systému.
Nástroj sloužící k úmyslnému zavádění (tzv. zasévání) vad do komponenty nebo systému.
Nástroj sloužící k úmyslnému zavádění (tzv. zasévání) vad do komponenty nebo systému.
Nástroj, který provádí statickou analýzu.
Činnost zabývající se odvozováním a specifikaci testovacích případů z testovacích podmínek.
Testovací případ bez konkrétních hodnot pro vstupní data a očekávané výsledky.
Míra, do které může komponenta nebo systém 1.) obnovit data přímo ovlivněná přerušením nebo selháním a 2.) obnovit svůj požadovaný stav.
Míra, do které chrání komponenta nebo systém uživatele před vytvářením chyb.
Jakákoliv událost, která vyžaduje prozkoumání.
Bezpečnostní útok jehož cílem je přetížit systém (nelegitimními) požadavky tak, že legitimní požadavky nemohou být zpracovány.
Míra, do které komponenta nebo systém funguje navzdory výskytu hardwarových nebo softwarových vad tak, jak bylo zamýšleno.
Proces analýzy identifikovaných rizik s cílem určení úrovně rizik.
Lidská činnost, která má za následek nesprávné výsledky.
Zástupná komponenta nebo nástroj (jako dočasná náhrada jiné komponenty), zajišťující řízení nebo volání izolované položky testování.
Potvrzení pomocí zkoumání a poskytnutí objektivních důkazů, že specifikované požadavky byly splněny.
Předpokládané pozorovatelné chování komponenty nebo systému spouštěného v určených podmínkách. Chování je určeno specifikací nebo jiným zdrojem.
Předpokládané pozorovatelné chování komponenty nebo systému spouštěného v určených podmínkách. Chování je určeno specifikací nebo jiným zdrojem.
Dokumentace popisující prostředky a harmonogram pro dosažení cílů testování, které mají být využívány pro účely koordinace činností testování.
Plán testování, který je typicky zaměřen na jednu úroveň testování.
Aktivita zavedení nebo aktualizace plánu testování.
Logický výraz, který je možno vyhodnodit jako Pravda nebo Nepravda.
Logický výraz, který je možno vyhodnodit jako Pravda nebo Nepravda.
Míra daného pokrytí (vyjádřená v procentech), do které byly konkrétní položky prověřeny nebo otestovány sadou testů.
Procento kombinací všech výstupů jednoduchých podmínek v rámci jednoho příkazu, které jsou prověřeny nějakou testovací sadou.
Procento kombinací všech výstupů jednoduchých podmínek v rámci jednoho příkazu, které jsou prověřeny nějakou testovací sadou.
Procento výsledků podmínek, které jsou vykonány v rámci testovací sady.
Procento výsledků podmínek, které jsou vykonány v rámci testovací sady.
Míra pokrytí spustitelných příkazů.
Pokrytí výstupů rozhodnutí.
Míra daného pokrytí (vyjádřená v procentech), do které byly konkrétní položky prověřeny nebo otestovány sadou testů.
Procento všech výstupů dílčích podmínek pokryté sadou testovacích případů, které nezávisle ovlivní jeden výstup rozhodnutí. 100% modifikované pokrytí dílčích podmínek tím automaticky garantuje i 100% pokrytí všech rozhodnutí celkového výrazu.
Procento kombinací všech výstupů jednoduchých podmínek v rámci jednoho příkazu, které jsou prověřeny nějakou testovací sadou.
Část testovaného objektu použitá v procesu testování.
Míra, v jaké mohou být komponenta nebo systém použity určitými uživateli a v daném kontextu s cílem dosáhnout definovaných cílů.
Ustanovení obsahující kritéria, která mají být splněna.
Výraz, který může být vyhodnocen jako pravdivý nebo nepravdivý a následně může být použit ke stanovení následného logického rozhodování (během) řídícího toku.
Nedokonalost nebo nedostatek v pracovním produktu, na jehož základě (tento pracovní produkt) nesplňuje své specifikace nebo požadavky na něj kladené.
Sada provázaných aktivit, které přeměňují vstupy na výstupy
Riziko, které ovlivňuje kvalitu produktu.
Projekt je unikátní soubor koordinovaných a řízených činností s datem zahájení a datem ukončení uskutečněných pro dosažení cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení času, nákladů a zdrojů.
Riziko, které ovlivňuje úspěch projektu.
Paměťový element v počítači, který je přístupný softwarovým programem za použití jména.
Proces, při němž dojde k otestování komponenty nebo systému, a jenž poskytne aktuální výsledky.
Typ akceptačního testování prováděného za účelem ověření, že provozní nebo systémoví administrátoři akceptují daný systém.
Skutečné nebo predikované schéma používání komponenty nebo systému.
Míra, do které má komponenta nebo systém vlastnosti usnadňující její (jeho) provoz a řízení.
Technika vývoje softwaru, kdy jsou v rámci automatizovaného procesu všechny změny slučovány, integrovány a testovány hned, jakmile jsou vloženy do verzovacího systému.
Software dodávaný na jakémkoli vhodném médiu, který provádí osobu provádějící instalaci skrz instalační proces, což obvykle znamená spuštění instalačního procesu, poskytování výsledků instalace a nabídka možností (instalace).
Série (obvykle dat), která se zdá být náhodná, ale je ve skutečnosti generována podle nějakého předem stanoveného pořadí.
Předpokládané pozorovatelné chování komponenty nebo systému spouštěného v určených podmínkách. Chování je určeno specifikací nebo jiným zdrojem.
Míra, do jaké lze komponentu nebo systém přenést z jednoho hardwarového, softwarového, provozního nebo uživatelského prostředí do jiného.
Prvek programovacího jazyka, který je typicky nejmenší nedělitelnou spustitelnou jednotkou.
Prvek programovacího jazyka, který je typicky nejmenší nedělitelnou spustitelnou jednotkou.
Implementace strategie testování pro konkrétní projekt.
Zaznamenání výskytu defektu, jeho povahy a stavu.
Vlastnost testu udávající, zda bude dosaženo stejných výsledků při každém jeho provedení.
Typ statického testování, kdy je pracovní produkt nebo proces posuzován jednou nebo více osobami s cílem najít problémy nebo navrhnout vylepšení.
Fyzický nebo funkcionální projev selhání.
Faktor, který může v budoucnu vést k negativním důsledkům.
Míra, při které může komponenta nebo systém fungovat správně v případě neplatných vstupů nebo rušivých podmínkách prostředí.
Typ příkazu, ve kterém má řízení běhu možnost volby mezi dvěma nebo více cestami, jež vedou k sadám následných aktivit.
Míra, do které mohou uživatelé rozpoznat, zda je komponenta nebo systém vhodná/ý pro jejich potřeby.
Sada testovacích skriptů nebo testovacích procedur, která má být provedena v rámci konkrétního běhu testování.
Testovací prostředí složené ze stubů a ovladačů potřebných ke spuštění testovací sady.
Událost, při které není komponenta nebo systém schopna/en vykonat požadovanou funkcionalitu v rámci definovaných podmínek.
Reprezentace vybraných charakteristik chování jednoho fyzického nebo abstraktního systému jiným systémem.
Zařízení, počítačový program nebo systém používaný v průběhu testování, který se chová nebo funguje jako jiný systém v případě, že disponuje sadou řízených vstupů.
Stupeň složitosti komponenty nebo systému ve smyslu pochopení jejího návrhu a/nebo interní struktury, údržby a ověřování funkčnosti.
Počítačové programy, postupy a případně související dokumenty a data týkající se provozu počítačového systému.
Souběžné spouštění více nezávislých vláken komponentou nebo systémem.
Schopnost komponenty nebo systému dodržovat standardy, konvence nebo pravidla v zákonech a podobných předpisech.
Osoba, která je zodpovědná za návrh, implementaci, údržbu architektury a technický rozvoj výsledného řešení automatizace testování.
Dokument, který ideálně úplným, přesným a ověřitelným způsobem specifikuje požadavky, design, chování nebo jiné vlastností komponenty nebo systému. Často také postupy určující, zda tyto předpoklady (požadavky) byly splněny.
Ucelená dokumentace návrhu testů, testovacích případů a testovacích procedur určená pro danou položku testu.
Formální, případně povinná sada požadavků vyvinutá a používaná k předepsání konzistentních přístupů ke způsobu práce nebo k poskytování pokynů (například normy ISO / IEC, IEEE standardy a organizační normy).
Norma, která tvoří sadu doporučení, které určují charakteristiky návrhu (strukturu) nebo předpis návrhu (formu) dat nebo kód
Proces hodnocení komponenty nebo systému bez nutnosti jejího/jeho spuštění. Hodnocení je prováděno na základě její/jeho formy, struktury, obsahu nebo dokumentace.
Testování pracovního produktu bez spuštění jeho zdrojového kódu.
Nástroj, který provádí statickou analýzu.
Implementace softwarové komponenty ve formě skeletu nebo komponenty se speciálním určením, použitá pro vývoj nebo test komponenty, která tuto implementaci volá nebo je na ní závislá. Nahrazuje volanou komponentu.
Specifická instance procesu testování.
Průměrná doba, během které se komponenta nebo systém zotaví z jakéhokoliv selhání.
Doba střední hodnoty (např. aritmetický průměr), během které se systém zotaví z jakéhokoliv selhání. To obvykle zahrnuje testování s cílem potvrdit, že defekt byl vyřešen.
Průměrná doba mezi selháními komponenty nebo systému.
Doba střední hodnoty (např. aritmetický průměr) mezi selháními systému. MTBF je typicky součástí modelu růstu spolehlivosti, který předpokládá, že systém, u něhož dojde k selhání, je okamžitě opraven díky procesu nápravy defektů.
Úroveň testování zaměřená na interakce mezi systémy.
Testování systému jako celku s cílem ověřit, že splňuje předepsané požadavky.
Typ formální revizeprováděný týmem technicky kvalifikovaných osob, kdy je zkoumána vhodnost pracovního produktu pro jeho zamýšlené použití. Zároveň se zjišťují odchylky od specifikací a norem.
Procedura pro odvození a/nebo výběru testovacích případů založený na analýze vnitřní struktury komponenty nebo systému.
Procedura pro odvození a/nebo výběru testovacích případů založený na analýze vnitřní struktury komponenty nebo systému.
Procedura pro odvození a/nebo výběru testovacích případů založený na analýze vnitřní struktury komponenty nebo systému.
Procedura pro odvození a/nebo výběru testovacích případů založený na analýze vnitřní struktury komponenty nebo systému.
Procedura pro odvození a/nebo výběru testovacích případů založený na analýze vnitřní struktury komponenty nebo systému.
Sada jednoho nebo více testovacích případů.
Prostředí obsahující hardware, vybavení, simulátory, softwarové nástroje a další podpůrné prvky potřebné k provedení testu.
Osoba, která provádí testování.
Data potřebná pro provedení testů.
Software nebo hardware, který podporuje jednu nebo více testovacích aktivit.
Zástupná komponenta nebo nástroj (jako dočasná náhrada jiné komponenty), zajišťující řízení nebo volání izolované položky testování.
Prostředí obsahující hardware, vybavení, simulátory, softwarové nástroje a další podpůrné prvky potřebné k provedení testu.
Sada vstupních podmínek, vstupů, očekávaných výsledků, výstupních podmínek a případně akcí, která je vypracována na základě testovacích podmínek.
Nepřerušená doba strávená v provádění testů. V průzkumném testování je každá testovací relace zaměřena na (testovací) listinu (resp. z ní vychází), ale testeři mohou během ní také prozkoumat nové možnosti nebo problémy. Tester vytváří a provádí testy v reálném čase a zaznamenává jejich průběh.
Sada testovacích skriptů nebo testovacích procedur, která má být provedena v rámci konkrétního běhu testování.
Sada testovacích skriptů nebo testovacích procedur, která má být provedena v rámci konkrétního běhu testování.
Sekvence instrukcí (obvykle kódu) potřebná pro provedení testu.
Dokumentace, která v souladu s politikou testování popisuje obecné požadavky na testování a ve vhodné úrovni detailu určuje, jak bude testování v dané organizaci probíhat.
Prostředí obsahující hardware, vybavení, simulátory, softwarové nástroje a další podpůrné prvky potřebné k provedení testu.
Pracovní produkt, který má být testován.
Typ testovaného objektu, kterým je systém.
Pracovní produkt, který má být testován.
Míra, do jaké mohou být pro komponentu nebo systém definovány testovací podmínky a do jaké mohou být provedeny testy s cílem určit, zda byly tyto testovací podmínky splněny.
Proces, který se skládá ze všech aktivit životního cyklu (dynamických i statických). Týká se plánování, přípravy a hodnocení komponenty nebo systému a souvisejících pracovních produktů s cílem určit, zda splňují specifikované požadavky a ukázat, že vyhovují účelu a najít defekty.
Testování, které je prováděno přímým zadáváním příkazů programového rozhraní testované aplikace (softwaru).
Technika návrhu testů bílé skříňky, při které jsou testovací případy navrhovány tak, aby došlo k průchodu cest (v kódu).
Technika návrhu testů bílé skříňky, ve které jsou testovací případy navrženy tak, aby došlo k prověření kombinací výstupů atomických podmínek.
Technika návrhu testů bílé skříňky, ve které jsou testovací případy navrženy tak, aby došlo k prověření kombinací výstupů atomických podmínek.
Úroveň testování, která se zaměřuje na jednotlivé hardwarové nebo softwarové komponenty.
Proces testování s cílem zjistit přenositelnost softwarového produktu.
Technika testů bílé skříňky, při které jsou testovací případy navrženy tak, aby došlo k vykonání všech výstupů jednotlivých podmínek, které nezávisle určí výsledek rozhodnutí celkového výrazu.
Úroveň testování, která se zaměřuje na jednotlivé hardwarové nebo softwarové komponenty.
Testování s cílem vyhodnotit míru, s jakou mohou být systém nebo komponenta používány určitou skupinou uživatelů ve vztahu k efektivitě, výkonnosti a spokojenosti v daném kontextu užití.
Úroveň testování, která se zaměřuje na jednotlivé hardwarové nebo softwarové komponenty.
Proces testování s cílem určit udržovatelnost softwarového produktu.
Proces testování s cílem zjistit přenositelnost softwarového produktu.
Testování formou simulace režimů selhání nebo vyvoláním selhání v řízeném prostředí. Po selhání je testován mechanismus převzetí tak, aby bylo zajištěno, že data nejsou ztracena nebo poškozena, a že jakákoliv dohodnutá úroveň služeb je zajištěna (např. dostupnost funkcí nebo doby odezvy).
Technika návrhu testů bílé skříňky, ve které jsou testovací případy navrhovány tak, aby došlo k provedení (všech) příkazů.
Technika návrhu testů bílé skříňky, při které jsou testovací případy navrhovány tak, aby došlo k provedení výstupů rozhodnutí.
Proces testování s cílem určit schopnost zotavení softwarového produktu.
Testování, při kterém jsou položkami testování (jsou testována) rozhraní a interakce mezi integrovanými komponenty.
Proces testování s cílem určit spolehlivost softwarového produktu.
`Technika návrhu testů bílé skříňky, při které jsou testovací případy navrženy tak, aby došlo k provedení dvojic ``definice-užití`` pro dílčí proměnné.`
Proces testování s cílem určit udržovatelnost softwarového produktu.
Technika testů bílé skříňky, při které jsou testovací případy navrženy tak, aby došlo k vykonání všech výstupů jednotlivých podmínek, které nezávisle určí výsledek rozhodnutí celkového výrazu.
Proces testování s cílem určit vytíženost zdrojů softwarového produktu.
Technika testů bílé skříňky, při které jsou testovací případy navrženy tak, aby došlo k vykonání všech výstupů jednotlivých podmínek, které nezávisle určí výsledek rozhodnutí celkového výrazu.
Technika návrhu testů bílé skříňky, ve které jsou testovací případy navrženy tak, aby došlo k prověření kombinací výstupů atomických podmínek.
Testování založené nebo zahrnující modely.
Testování, při němž je management, výběr, prioritizace a využívání testovacích činností a zdrojů založeno na odpovídajících typech rizik a jejich úrovních.
Proces testování s cílem určit schopnost zotavení softwarového produktu.
Testování změn v produkčním systému nebo vlivu změn prostředí na produkční systém.
Proces testování s cílem určit vytíženost zdrojů softwarového produktu.
Technika testů bílé skříňky, při které jsou testovací případy navrhovány na základě řídicích toků.
Skriptovací technika, při které testovací skripty obsahují jak obecná klíčová slova, tak další podpůrné soubory (např. speciální skripty nižší úrovně), které daná klíčová slova implementují.
Skriptovací technika, která využívá jako vstup pro spouštění testovacích skriptů soubory obsahující testovací data včetně očekávaných výsledků testů.
Skriptovací technika, při které testovací skripty obsahují jak obecná klíčová slova, tak další podpůrné soubory (např. speciální skripty nižší úrovně), které daná klíčová slova implementují.
Testování s cílem určit škálovatelnost softwarového produktu.
Typ testování výkonnosti prováděné za účelem vyhodnocení chování systému nebo komponenty v podmínkách zátěže překračující předpokládané nebo stanovené požadavky na kapacitu nebo v podmínkách omezené dostupnosti prostředků (např. paměť nebo kapacita serverů).
Schopnost systému nebo komponenty pokračovat v normálním provozu i přes přítomnost chybných vstupů.
Schopnost systému nebo komponenty pokračovat v normálním provozu i přes přítomnost chybných vstupů.
Míra, do jaké lze vytvořit vztah mezi dvěma nebo více pracovními produkty.
Skupina testovacích aktivit založená na konkrétních testovacích cílech a zaměřená na konkrétní charakteristiky komponenty nebo systému.
Míra, s jakou může být komponenta nebo systém modifikován/a aktéry, kteří mají za úkol provádět údržbu.
Datový typ, který určuje umístění určitého elementu dat.
Úroveň testování, která se zaměřuje na jednotlivé hardwarové nebo softwarové komponenty.
Vnímání a reakce konkrétního člověka vyplývající z použití nebo předpokládaného použití softwarového produktu.
Typ akceptačního testování prováděný s cílem zjištění toho, zda zamýšlení (budoucí) uživatelé akceptují testovaný systém.
Všechny komponenty systému, které poskytují uživateli informace a možnost ovládání tak, aby mohl provádět konkrétní úkoly se systémem.
Nedokonalost nebo nedostatek v pracovním produktu, na jehož základě (tento pracovní produkt) nesplňuje své specifikace nebo požadavky na něj kladené.
Potvrzení pomocí zkoumání a poskytnutí objektivních důkazů, že požadavky na specifické zamýšlené použití nebo specifické aplikování byly splněny.
Osoba zodpovědná za projektové řízení testovacích aktivit a zdrojů a za vyhodnocení předmětu testování.
Schopnost softwarového produktu poskytovat vhodnou množinu funkcí pro dané úlohy a uživatelské cíle.
Simulace činností prováděných ve shodě s provozním profilem uživatele.
Proces záměrného přidávání známých vad k těm, které už v komponentě nebo systému jsou, za účelem sledování míry jejich detekce a odstranění, a dále za účelem odhadování počtu vad zbývajících.
Atribut komponenty nebo systému specifikovaný nebo vyplývající z dokumentace požadavků (např. spolehlivost, použitelnost nebo designová omezení).
Atribut komponenty nebo systému specifikovaný nebo vyplývající z dokumentace požadavků (např. spolehlivost, použitelnost nebo designová omezení).
Typ bezpečnostního útoku provedeného vložením škodlivého kódu do rozhraní aplikace za účelem zneužití (exploitace) špatně ošetřeného zpracování dat.
Data přijatá komponentou nebo systémem z externího zdroje.
Data získaná testovaným objektem z externího zdroje během provedení testu. Externí zdroj může být hardware, software nebo člověk.
Spustitelný příkaz nebo procesní krok, který definuje bod, v němž je zamýšlený začátek daného procesu.
Instance vstupu (vstupní hodnota).
Požadovaný stav položky testování a jejího prostředí před provedením testovacího případu.
Příkaz, který je po zkompilování přeložen do kódu. Při běhu programu bude řízeně vykonán a může provést nějakou činnost s daty.
Míra, do které jsou příslušné druhy zdrojů a jejich množství využívány produktem nebo systémem v situaci, kdy produkt nebo systém plní svou funkci za stanovených podmínek.
Míra, při které komponenta nebo systém využívá čas, prostředky a kapacitu při plnění svých určených funkcí.
Testování s cílem zjistit výkon softwarového produktu.
Důsledek/výsledek provedení testu. Zahrnuje výstupy na obrazovce, změny dat, reporty a odeslané komunikační zprávy.
Vlastnost testu udávající, zda bude dosaženo stejných výsledků při každém jeho provedení.
Data přenášená komponentou nebo systémem do externího místa určení.
Vlastnost testu udávající, zda bude dosaženo stejných výsledků při každém jeho provedení.
Vlastnost testu udávající, zda bude dosaženo stejných výsledků při každém jeho provedení.
Sada podmínek, které určují úspěšné dokončení daného úkolu.
Přenos řízení z bodu rozhodnutí.
Činnosti zaměřené na zajištění důvěry v splnění požadavků na kvalitu.
Výsledek hodnocení, který identifikuje nějakou důležitou otázku, problém nebo příležitost.
Technika programovacího jazyka nebo interpreteru pro vyhodnocení složených podmínek, při které nemusí být podmínka na jedné straně logického operátoru vyhodnocena, pokud podmínka na druhé straně je dostatečná k dosažení konečného výstupu.
Testy zaměřené na prokázání, že systém či komponenta nepracují správně. Negativní testování souvisí spíše s postojem testerů než s konkrétním přístupem k testování nebo technikou návrhu testů, např. testování s neplatnými vstupními hodnotami či výjimkami.
Proces, při kterém jsou učiněna rozhodnutí a aplikována ochranná opatření, a to tak, aby došlo buďto ke snížení rizik na definovanou úroveň nebo k udržení rizik v určitých mezích.
Míra, do které lze pracovní produkt použít ve více než jednom systému nebo při vytváření dalších pracovních produktů.
Míra, do jaké lze činnosti jedné entity vysledovat jedinečně k této entitě.
Zaznamenání výskytu defektu, jeho povahy a stavu.
Zaznamenání výskytu defektu, jeho povahy a stavu.
(1) Schopnost organizace ve vztahu k efektivitě a výkonnosti jejich procesů a pracovních postupů.(2) Míra spolehlivosti, s kterou komponenta nebo systém splňuje potřeby za běžných provozních podmínek.
Míra, do které může být komponenta nebo systém využíván danými uživateli k dosažení stanovených cílů učení v konkrétním kontextu použití, a to k jejich spokojenosti a bez rizika.
Maximální provozní kapacita komponenty nebo systému.
Typ testování výkonnosti prováděného za účelem vyhodnocení chování komponenty nebo systému pří různých zátěžích, obvykle mezi očekávanými podmínkami nízkého užití, typického užití a užití ve špičce.
Specifikace stanovující počet virtuálních uživatelů a definovanou sadu operací s komponentou nebo systémem, která je těmito uživateli v určeném časovém rozmezí vykonávana a kterou lze očekávat v běžném provozu.
Stupeň dopadu, který má daný defekt na vývoj nebo fungování komponenty nebo systému.
Proces modifikace komponenty nebo systému po dodávce s cílem opravy defektů, zlepšení atributů kvality nebo přizpůsobení se změněnému prostředí.
Míra, do které jsou příslušné druhy zdrojů a jejich množství využívány produktem nebo systémem v situaci, kdy produkt nebo systém plní svou funkci za stanovených podmínek.
Proces záměrného přidávání známých vad k těm, které už v komponentě nebo systému jsou, za účelem sledování míry jejich detekce a odstranění, a dále za účelem odhadování počtu vad zbývajících.
Selhání přístupu do paměti v důsledku defektu v programové logice dynamického ukládání, kvůli kterému dochází k selhání při uvolnění paměti poté, co ji program přestane používat.
Jedna ze čtyř úrovní, které specifikují nezbytné požadavky položky nebo prvku podle normy ISO 26262 a také bezpečnostní opatření s cílem vyvarovat se zbytečného zbytkového rizika.
Kvalitativní nebo kvantitativní míra rizika definovaná pomocí jeho dopadu a pravděpodobností, že riziko nastane.
Specifická instance procesu testování.
Test prošel (úspěšně), pokud jeho skutečný výsledek odpovídá výsledku očekávanému.
Míra vynakládání prostředků ve vztahu k přesnosti a úplnosti, s níž uživatel dosahuje cílů.
Posloupnost, ve které jsou jednotlivé operace vykonávány v rámci průběhu byznysového procesu, komponenty nebo systému.
Proces identifikace, zaznamenávání, klasifikace, zkoumání, řešení a uzavírání defektů.
Proces, při kterém jsou učiněna rozhodnutí a aplikována ochranná opatření, a to tak, aby došlo buďto ke snížení rizik na definovanou úroveň nebo k udržení rizik v určitých mezích.
Proces kódování informací, jehož cílem je zajistit, aby původní informace mohly získat pouze autorizované entity, obvykle pomocí zvláštního klíče nebo dešifrovacího procesu.
Schopnost softwarového produktu být upgradován s cílem vyhovět zvýšenému zatížení.
Činnosti prováděné v každé fázi vývoje softwaru a vzájemné logické a chronologické souvislosti mezi nimi.